Bývalá škola stojící na rohu ulic Veslařská a Národních hrdinů v Břeclavi je němým svědkem česko-německého zápasu o břeclavské školství. Budovu nechalo původně postavit město Břeclav pro německou měšťanskou školu. Stavba byla zahájena 1. června 1886 a vyučovat se začalo 1. prosince téhož roku. Stavební náklady činily 18 282 zl. Následně zde v letech v letech 1897–1903 sídlilo německé gymnázium. V dalších letech škola neměla využití a sloužila jako skladiště, ačkoli o ni opakovaně projevily zájem české spolky pro potřeby českého školství.
Česká obecná škola se do nevyužité budovy přestěhovala až v roce 1907, když už stará škola na náměstí hrozila zřícením a úřady nařídily její vyklizení. Prakticky okamžitě se začalo mluvit o nutnosti rozšíření budovy, neboť na jednu učebnu připadalo až 80 žáků. Učilo se i v tělocvičně. Německé vedení radnice ale s přístavbou nespěchalo a odmítlo rovněž nabídku Matice břeclavské, která navrhla, že školu rozšíří na vlastní náklady. Přístavba západního křídla směrem k okresnímu soudu tak byla realizována až okolo roku 1912.
V září roku 1919 byly do objektu sestěhovány zbytky německých měšťanských a obecných škol, zatímco české děti se přesunuly do prostorných školních budov na nábřeží. Německá měšťanka byla zrušena v roce 1928 a do konce 30. let Němcům zbyla jen jednotřídní obecná škola. Po německé okupaci v roce 1938 byla v budově zřízena hospodářská škola.
Vzdělávacím účelům dům sloužil i po roce 1945, kdy zde byly umístěny některé třídy nedaleké Kupkovy školy. Hovorové pojmenování budovy „Tyršova škola“ vychází z prvorepublikového názvu ulice Národních hrdinů. Škola jako taková ale nebyla v novodobé historii nikdy samostatná. V roce 1955 objekt převzal Krajský národní výbor v Brně a byl nadále využíván ke vzdělávacím účelům. Roku 1992 školu převzal Okresní úřad Brno – venkov a po něm roku 1999 Okresní úřad Břeclav, který ji v roce 2001 předal Ministerstvu vnitra. Dnes je objekt využíván Policií České republiky.
