Původní starobřeclavský hřbitov stával přímo na návsi v trojúhelníku mezi ulicemi Gen. Šimka a U Rybníka. Na začátku 20. století už nepostačoval, proto nechala obec v roce 1906 postavit na východním okraji vesnice nový hřbitov o rozměrech 70 x 42 m. Autorem projektu byl břeclavský stavitel Jan Horsák. Poslední pohřeb se na starém hřbitově konal dne 8. července 1907, poté byl a uzavřen a k úplnému zrušení došlo okolo roku 1920. Od 17. července 1907 se už pohřbívalo na novém hřbitově. Hlavní kříž věnovali dobrodinci ze Staré Břeclavi.
Zajímavostí hřbitova je skutečnost, že nebyl posvěcen. Tehdejší břeclavský farář František Sedláček svěcení podmínil převedením hřbitova do majetku církve, což zastupitelstvo vedené starostou Janem Krásným odmítlo, a tak se pohřbívalo do neposvěcené půdy. V roce 1924 byl u brány hřbitova postaven dům pro hrobníka za 19 583 Kč.
Později za socialismu měl hřbitov namále. Místní národní výbor v roce 1979 rozhodl o jeho zrušení. Od 1. ledna 1981 se zde nesmělo pohřbívat a po 10 letech měl být zlikvidován. Na jeho místě se plánovala nová výstavba. Protesty místních komunistické úřady zcela ignorovaly. Záchrana přišla na poslední chvíli v roce 1989 díky Sametové revoluci. Pohřbívat se začalo znovu od 1. ledna 1990.
Prakticky okamžitě se místní obyvatelé pod vedením Vladimíra Machovského, Františka Klimoviče a Jana Krátkého pustili vlastními silami do stavby smuteční obřadní síně, která vyrostla na místě zchátralého domu hrobníka. Většina prací byla prováděna dobrovolníky. Dále se mezi starobřeclavskými sousedy podařilo na stavbu vybrat 160 796 Kčs. Částkou 100 000 Kčs přispěl i závod Fosfa Poštoná. Slavnostní svěcení provedl farář Josef Ondráček dne 15. listopadu 1990.
