Na rozdíl od jiných podobně velkých moravských měst, kde působil Sokol, v Břeclavi nikdy nevyrostla sokolovna. Důvodů bylo hned několik.
Břeclavská sokolská jednota na stavbu sokolovny nebo alespoň malé tělocvičny pomýšlela již od svého založení v roce 1894. Dokonce za tímto účelem natiskla a prodávala „cihly“ na podporu stavebního fondu. Vybrané prostředky ale stačily sotva na zakoupení stavebního pozemku. Česká Břeclav dávala před rokem 1918 veškeré prostředky na podporu českého školství, které bylo trnem v oku německého vedení radnice. Proto nezbývaly peníze na jiné aktivity. Sokolové proto dlouho cvičili v hospodách a až v roce 1912 získali útočiště v tělocvičně české měšťanské školy (dnes ZŠ Kupkova).
Po vzniku Československa Sokolové své potřeby vyřešili zakoupením Hotelu Koruna na náměstí a později vybudovali velký sokolský stadion za okresním soudem.
Plány na stavbu sokolovny ožily v roce 1946, když se Sokol znovu ujal svého majetku zabaveného nacisty. Hotel Koruna byl těžce poškozen bombardováním, proto se Sokolové rozhodli, že než aby jej opravovali, raději jej z větší části zboří a zbytek přestaví, tak aby vyhovoval jejich potřebám. Ideový plán nové budovy vypracovali arch. Ing. Zdeněk Alexa a arch. Ing. Jaroš z Brna. Náklady měly činit 14 milionů Kčs. V nové budově se měla nacházel velká tělocvična se šatnami a umývárnami, spolkové místnosti, jeviště se stálou loutkovou scénou a velký a malý společenský sál s galerií a restaurací. Nechyběla ani hotelová část s turistickou ubytovnou. Kvůli komunistickému převratu v roce 1948 a následné likvidaci Sokola však projekt nebyl nikdy realizován.
