Po roce vzniku samostatného Československa v roce 1918 podstatným způsobem vzrostl význam břeclavské nádražní pošty, neboť nově vypravovala poštovní zásilky určené především do Rakouska, Itálie, Jugoslávie a Maďarska. Přes Břeclav procházelo okolo 30 % všech zahraničních zásilek podaných v Československu. Ministerstvo pošt a telegrafů proto v roce 1925 vypsalo soutěž na novou budovu.
Autorem vítězného projektu byl pražský architekt Jaroslav Rössler, který pro nádražní poštu zvolil styl moderny s tradičními prvky. Dodavatelem betonářských prací byla Moravská betonářská a stavební společnost z Brna. Zednické práce zajišťovala Všeobecná stavební společnost z Brna. Náklady činily 4 miliony Kč. Budova byla předána k užívání 23. dubna 1928 a řadila se k nemodernějším v republice. Její agenda zahrnovala všechna odvětví poštovního, telegrafního i telefonního provozu pro tuzemský i mezinárodní styk. Pošta měla nepřetržitou otevírací dobu včetně nedělí a svátků. Se sousedním nádražím byla spojena podzemním tunelem. Dále zde byla umístěna zesilovací stanice dálkových kabelů.
Od 50. letech zde byla nainstalována automatická telefonní ústředna, která se později přesunula do nového objektu spojů v Jungmannově ulici. Do roku 2022 v areálu působila i vyměňovací pošta Břeclav 120, která sloužila pro příjem zásilek ze Slovenska a Rakouska. V současnosti zde sídlí řídící pošta Břeclav 2 a Depo Břeclav 70.
