Na místě současného domu původně stával hostinec U červeného vola. Teprve na začátku 20. století zde spolek Deutsche Bauverein vystavěl Německý dům, který se měl stát společenským centrem břeclavských Němců. Pozemek poskytl hostinský Franz Kytlička. Autorem návrhu byl vídeňský architekt Klemens Max Kattner. Samotnou stavbu provedli břeclavští stavitelé Jan Kočička a Heinrich Röminger. Budova je v českém prostředí ojedinělým příkladem tzv. Heimatschtzstilu, tj. moderny spojené s tradičními prvky německého venkova.
Ve své době se jednalo o nejluxusnější dům ve městě. V uličním traktu byla v přízemí kavárna, restaurace a herna, horní patra zabíraly pokoje pro hosty. Ve dvoře se potom nacházela chlouba Německého domu, velký dvoupodlažní taneční a divadelní sál s galeriemi a dvě menší spolkové klubovny. Nechybělo elektrické osvětlení, ústřední topení ani telefon. Slavnostní otevření proběhlo 17. prosince 1911 a neslo se v duchu manifestace břeclavského němectví.
V roce 1925 skomírající Německý dům koupil Jan Šicner a adaptoval jej na Grand hotel, který patřil k nejoblíbenějším podnikům provorepublikové Břeclavi. V 50. letech byl hotel znárodněn a poté začleněn do podniku Restaurace a jídelny. V letech 1961-1962 objekt prošel generální rekonstrukcí. Po Sametové revoluci hotel v roce 1991 restituovala rodina původních majitelů a byla provedena nezbytná modernizace budovy. Hotel ukončil činnost roku 2003 a v roce 2005 byl přestavěn na polyfunkční dům s byty a službami.
