(Kojetín 24. 3. 1881 – 26. 7. 1971 Brno)
Vrchní zemský stavební rada a komunální politik
Uznávaný odborník v oboru vodohospodářských staveb vystudoval Vysoké učení technické v Brně. Do Břeclavi byl povolán roku 1911, kdy jej zemský výbor jmenoval vedoucím nově vzniklé zemědělsko-technické správy, jež měla za úkol provádět meliorační práce na Břeclavsku. Do veřejného dění Rudolf Zaoral poprvé zasáhl během státního převratu v roce 1918, kdy jako nadporučík velel vojenské posádce břeclavského nádraží a svým pohotovým zásahem překazil pokus místních Němců o obsazení břeclavského železničního uzlu a přivolání posil z Vídně.
Po válce se Zaoral vrátil k civilnímu zaměstnání. Do břeclavské komunální politiky se zapojil až ve 2. polovině 20. let. V roce 1927 byl za republikánskou stranu zvolen do zastupitelstva. V následujícím volebním období od roku 1931 působil jako první náměstek starosty Antoše Čapky. Starostou Břeclavi byl Zaoral de fakto již od léta 1936, kdy vedl radnici z titulu úřadujícího náměstka za nemocného a později zesnulého A. Čapku. Oficiálně se funkce ujal 3. března 1938 v čase rostoucího ohrožení státu nacistickým Německem.
Dále byl od roku 1929 předsedou Slováckého veslařského klubu, předsedou Starostenského sboru okresu břeclavského a působil rovněž v Hospodářském spolku, Okresní péči o mládež či Občanské záložně.
Po německé okupaci musel odejít do Uherského Hradiště, kde byl jmenován přednostou regulační správy řeky Moravy. Nicméně již v létě roku 1945 se vrátil do Břeclavi, kde poté až do roku 1961 působil ve vodohospodářském podniku. Závěr života strávil na odpočinku v Brně.
