(Břeclav 14. 3. 1889 – 28. 10. 1946 Břeclav)
Komunistický funkcionář a předseda místního národního výboru. Před 1. světovou válkou pracoval jako zámečník v břeclavském cukrovaru. Po převratu se živil jako telegrafista u dráhy. V roce 1920 byl jakožto jeden z vůdců generální stávky zatčen a vězněn v Brně. Po návratu do Břeclavi patřil v roce 1921 k zakladatelům a čelním představitelům zdejší KSČ. Pracoval v Okresní nemocenské pokladně. Pro svou oblibu mezi dělnictvem byl také funkcionářem Federace železničářů. Od roku 1927 byl členem břeclavského zastupitelstva, kde se věnoval péči o chudé.
V důsledku rozkolu v KSČ v roce 1929 stranu opustil. Následně ve 30. letech pracoval u správy regulace Dyje a v roce 1937 odešel do penze. Po německé okupaci žil v Týnci. Jako člen hnutí Viktoria a organizace Moravská rovnost se zapojil do komunistického odboje. Po osvobození znovu vstoupil do KSČ. Byl nejprve tajemníkem MNV a po smrti Jana Přibyla stanul v čele národního výboru. Zemřel náhle na mrtvici přímo během oslav 28. října na Masarykově náměstí.
