(Bučovice 14. 10. 1901 – 5. 8. 1988 Heidelberg, Německo)
Starosta Břeclavi v období německé okupace
Georg (Jörg) Fidrmuc přišel do Břeclavi v roce 1905 jako dítě společně se svou rodinou. Jeho otec byl notářem. I přes svůj český původ se Fidrmucovi v Břeclavi velmi rychle zařadili mezi prominentní německé rodiny. Mladý Georg absolvoval zdejší německé gymnázium a poté krátce navštěvoval vysokou školu ve Vídni. Studium ale nedokončil. Několik let pracoval ve Vratislavi a Lübecku v Německu jako úředník velkoobchodu s kovovým zbožím. Poté se vrátil do Břeclavi, kde získal místo vedoucího oddělení v knížecí pile.
Ve volném čase byl Fidrmuc aktivním závodníkem břeclavského německého veslařského klubu a později i úspěšným trenérem. Nicméně již tehdy zastával krajně pravicové proněmecké postoje a angažoval se v Sudetoněmecké straně.
Při mobilizaci v září 1938 jakožto předseda zdejší buňky SdP uprchl do Říše, ale po německé okupaci se vrátil a SdP jej 10. října 1938 dosadila na post úřadujícího starosty Břeclavi, kde vystřídal Eduarda Kafku. Fidrmuc stanul v čele města, ačkoli předtím nebyl ani zastupitelem a prý se tak stalo proti vůli starých německých rodin.
Starostou Břeclavi se Georg Fidrmuc stal 23. května 1939. Jako starosta se od prvních dnů podílel na nucené deportaci břeclavských Židů a českých vlastenců z Břeclavi. Na jeho hlavu padá také odpovědnost za likvidaci všech českých památníků, škol a spolků. Břeclav se pod Fidrmucovým vedením měla stát opět německým městem. Z velkolepých plánů se ale ve válečných podmínkách podařilo zrealizovat jen málo. Dokončena byla stavba mlékárny a rekonstrukce městského parku a divadelního sálu. Většina ze slibovaných desítek nových bytových domů nebyla do roku 1945 dokončena. Na papíře zůstaly i plány na vybudování nových továren a mostů přes Dyji.
Později musel narukovat do Wehrmachtu a řízení města převzal náměstek Koller. Na jaře 1945 se Fidrmucovi podařilo uprchnout do Německa. Následně byl v letech 1949–1969 předsedou krajanského sdružení Němců vysídlených z Břeclavi. Usadil se v západoněmeckém Heidelbergu, kde také dožil.
