(18. 11. 1859 – 11. 1. 1939)
Břeclavský továrník, komunální politik a zemský poslanec
Eduard Kafka se narodil do rodiny někdejšího břeclavského starosty Karla Kafky. Začínal jako obchodník, později založil menší továrnu na těstoviny, ságo a bramborový škrob v dnešní Kupkově ulici. Byl také vyhlášeným znalcem koní.
V městském zastupitelstvu zasedal od roku 1899. Starostou Břeclavi byl poprvé zvolen 18. března 1909. Ačkoli byl původem Čech, ze všech německých starostů byl nejzaujatější a nejnebezpečnější. Do paměti Břeclavanů se vryl zejména svým nekompromisním odporem ke zřízení české měšťanské školy. Ve vedení radnice byl ale poměrně úspěšný. Postavil městské lázně, parní prádelnu, policejní strážnici či chlapeckou měšťanskou školu (dnes průmyslová škola). Dále pro Břeclav vyjednal přeložení mlynářské školy. Za jeho mandátu byly rovněž zahájeny práce na regulaci Dyje. Připravil i projekt na výstavbu městského vodovodu. Zahájení prací ale přerušila 1. světová válka.
Nebýt vzniku Československa, patrně by Eduada Kafku čekala slibná politická kariéra. V létě roku 1913 byl zvolen zemským poslancem za Německou pokrokovou stranu. V roce 1917 obdržel od císaře za zásluhy rytířský kříž Řádu Františka Josefa. Na konci války patřil ke skupině německých poslanců, kteří usilovali o připojení jižní Moravy k Německému Rakousku. Z břeclavské radnice se jej podařilo odstranit až 11. listopadu 1918, kdy byl na jeho místo jmenován vládní komisař Josef Pyskatý.
V roce 1923 znovu úspěšně kandidoval do městského zastupitelstva za Německou demokratickou stranu, jeho volba ale byla obratem zrušena. Kafkova poslední hvězdná chvíle přišla 8. října 1938, kdy spolu s hloučkem soukmenovců na náměstí nadšeně vítal nacistické okupanty a poté se znovu ujal vedení města. Avšak již 10. října byl nahrazen předsedou zdejší SdP Georgem Fidrmucem.
