Radnice byla na rohu dnešního náměstí T. G. Masaryka a ulice Národních hrdinů postavena krátce po povýšení Břeclavi na město v letech 1877-1878. Plány vypracoval lichtenštejnský stavitel Johann Hampe. Náklady se vyšplhaly na 33 000 zl., z toho 1 000 zl. věnoval sám starosta Hermann Kuffner. Kromě kanceláře starosty a jednacího sálu zastupitelstva v objektu sídlila i městská spořitelna a nacházely se zde byty ředitelů městských škol. Celý trakt do ulice Národních hrdinů pak až do roku 1896 sloužil německým školám.
Po vzniku republiky byla v budově od roku 1920 umístěna také městská veřejná knihovna. Spojenecké bombardování v roce 1944 radnice přečkala bez větších škod. Osudným se jí staly až osvobozovací boje v dubnu roku 1945, při nichž byla zasažena leteckou pumou a kompletně vyhořela. Spolu s ní shořel i celý městský archiv a muzejní sbírky. Po válce byly roku 1946 zbytky radnice strženy za účelem rozšíření silničního průtahu městem a na zbytku pozemku je dodnes proluka.
