(Poštorná 29. 8. 1859 – 28. 9. 1937 Poštorná)
Poštorenský rolník a národní buditel, vládní komisař Poštorné v letech 1918-1919
Josef Hlavenka byl synem stejnojmenného poštorenského starosty. V dobách před vznikem Československé republiky patřil k hlavním bojovníkům za českou Poštornou. Nebylo českého spolku, jehož by nebyl členem. Hlavenka byl zakladatel a dlouholetým náčelníkem sboru dobrovolných hasičů, organizátorem ochotnických divadelních představení, předsedou Občanské besedy i spořitelního spolku. V roce 1908 stanul v čele místního odboru školského spolku Komenský, se kterým absolvoval bezpočet jednání s nejvýznamnějšími českými předáky a prožil všechny vzestupy a pády menšinového školství v Poštorné.
Vedle toho byl aktivní také ve vedení obce. Již za starostování Antonína Košťála byl v roce 1897 zvolen prvním radním, avšak v pozdějších letech patřil k jeho hlavním oponentům. Za vlády starosty Tomáše Gajdoše se stal druhým radním a po Gajdošově rezignaci byl jedním z hlavních kandidátů na starostu. Nakonec ale v obecní radě přijal policejní referát a ve volbě podpořil Aloise Havlíčka. Vrchol Hlavenkovy kariéry nastal po převratu v roce 1918. Dne 10. listopadu 1918 byl táborem lidu zvolen předsedou poštorenského Národního výboru a později byl jmenován vládním komisařem pověřeným vedením obce namísto odstoupivšího zastupitelstva. Poštornou řídil až do 7. července 1919. Během té doby řešil zejména napjatou bezpečnostní situaci, založení českých škol a definitivní připojení obce k Československu.
V roce 1919 se stal ředitelem nově založené poštorenské Občanské záložny. Kvůli nemoci ale brzy odešel na odpočinek. Roku 1924 byl jmenován členem letopisecké komise, kde uplatnil své zápisky o dění v obci, které za svůj život nashromáždil. Je pochován na hřbitově v Poštorné. Jeho vnukem byl legendární folklorista František „Františ“ Hlavenka.
