Ačkoli v Břeclavi proběhlo během 1. poloviny 20. století několik pokusů o vybudování dostatečně velkého sálu pro pořádání kulturních akcí, všechny skončily nezdarem. Břeclavská kulturní scéna tak byla zcela odkázána na prostory zdejších hotelů a restaurací.
Složitého úkolu vystavět velký kulturní dům odpovídající potřebám okresního města se nakonec chopily Ústřední rada odborů a Národní podnik Gumotex. Vypracováním projektu byl pověřen architekt Milan Steinhauser ze Stavoprojektu Brno, jenž kulturní dům pojal ve stylu brutalismu. Generálním dodavatelem stavby s rozpočtem 42,5 milionu Kčs byly Pozemní stavby Gottwaldov. Základní kámen byl položen v prosinci 1975.
Dům kultury ROH byl otevřen veřejnosti 1. května 1982. Jedná se o masivní čtyřpodlažní budovu obdélníkového půdorysu. Fasáda je tvořena kombinací Boletických panelů a tmavých kachliček. Uvnitř se nacházely 3 sály pro pořádání kulturních, politických a společenských akcí: velký estrádní s kapacitou 600 míst, sál pro kino a divadlo se 400 místy a komorní sál pro 150 osob. Dále byly součástí objektu klubovny, učebny, zkušebny, kanceláře a restaurace pro 80 strávníků.
Po Sametové revoluci budovu získal Odborový svaz chemie, který kulturní dům provozoval do roku 2004, kdy se dostal do soukromých rukou pod názvem Kulturní dům Delta Břeclav. Poslední změna vlastníka proběhla v roce 2020.
